SIBYLA, KRÁLOVNA Z SÁBY - Štěstí v neštěstí
Děkuju Báře za nádherný článek, který mě pobavil i dojal. Zde je jeho plné zenění:
Zdravím všechny nadšence a fanoušky českých muzikálů. V půlce října jsem byla na muzikálu Sibyla, královna ze Sáby a přináším vám svojí divadelní zkušenost.
Na muzikál jsem se dlouho těšila, protože do Prahy jezdíme maximálně jednou za rok a trávíme v ní nejvíc času nakupováním a večerní návštěvou muzikálu. Letos mě čekalo překvapení v podobě narozeninových vstupenek na Sibylu v divadle Hybernia. Jsem velká obdivovatelka Dana Hůlky a proto jsem se už měsíc nemohla dočkat. Vybavená fotkama Dana a dárkem pro něho jsem jako první divačka vstoupila do Hybernie.
Dokážete si představit, jak velké zklamání pro mě bylo, když jsem si až uvnitř divadla přečetla na nástěnce, že Dan Hůlka NEHRAJE !!!!!!! a místo něho je v obsazení krále Šalamouna nějaký Zbyněk Fric!!!
Lidi, povím vám, že já jsem se normálně rozbrečela a celý muzikál a divadlo se mi okamžitě začalo protivit a chtěla jsem okamžitě odjet domů. Na představení jsem byla se sestrou, která tak nějak nemá v oblibě nic a nikoho, ale je strašně neprůbojná a tak se jí zmocnila panika, že by snad měla být v divadle sama a dovlekla mě až na sedadlo v hledišti.
Hudba hrála, divadlo jelo a mnou projela upřímná vlna vzteku, když na jeviště vkráčel ten „cizí“ chlap, co měl tu drzost hrát Šalamouna místo mého Dana. Vyndala jsem mobil a chtěla se o mé absolutní pocity beznaděje podělit s celým širým facebookovým světem, když v tom Šalamoun zazpíval. Zaujal mě okamžitě a to natolik, že jsem odložila mobil do kabelky a zaposlouchala se do jeho hlasu. Šalamoun Zbyněk Fric zpíval pro lidi v hledišti a přejížděl si nás zvláštním způsobem, snad každého si změřil pohledem a vy jste najednou měli pocit, že před vámi je skutečný panovník. Čím déle muzikál trval, tím víc se mi Zbyněk líbil. Na konci představení mi došlo, jak hloupé bylo spojovat si celý muzikál s jedním pěveckým oblíbencem a soustředit se jen a jen na něho a že divadlo je ještě o něčem jiném. Pochopila jsem, kolik práce za tím vším stojí a že vlastně jen hezký hlas nestačí. (Teď teda to není míněno na Dana, že by mu kromě hlasu něco chybělo….Dan je pořád jednička!!!). Ale tohle poznání mi otevřelo oči. Sledovala jsem postavy a jejich příběh na jevišti a přitom jsem přemýšlela, kolik času herci a zpěváci museli věnovat nacvičování, aby mohli potom stát v kostýmu na podiu a hrát pro nás. Pochopila jsem, že mě to všechno moc baví právě proto, že to ty lidi dělají dobře. Že mě jako diváka neruší nějaké chyby, přípravy dalších scén. Prostě, že to všechno skvěle funguje. A pochopila jsem, že slavná jména jsou fajn, ale nejsou to hlavní.
Kromě Zbyňka Frice jako Šalamouna byla pochopitelně hlavní rolí Sibyla. Tu hrála Eva Burešová, kterou mám moc ráda a jako Sibyla
byla skvělá. Nádherně zpívá a je tak jemná, že máte pocit, že ve scéně kdy umírá, se musí svému písaři Baltorovi rozsypat v náručí jako by byla z křehkého skla. Baltora hrál Peter Strenáčik a co ten umí, to je neuvěřitelné. Velkou radost jsem měla z obsazení Haničky Křížkové v roli chůvy Latify. Byla úžasná a zpívala opravdu skvěle, také si zasloužila obrovský potlesk. Zaujaly mě i manželky Šalamouna, ale jména se mi nepodařilo v programu rozklíčovat. Překvapením pro nás byl i malý Menelik Filip Vlastník. Šikovný kluk, kterého jsme už viděli v dalších muzikálech. S ním máme veselou historku: Cestou z divadla jsme potkali Filípka s maminkou a tatínkem, jak nastupují do auta zaparkovaného těsně vedle Hybernie. Z divadla proudily davy a tak malého synka Šalamounova srdečně zdravili. Klučík se schoval do auta, přibouchl dveře a zvědavě přilepil nosík a pusu na sklo. Proměnil se tak v legrační postavičku a lidi stáli u auta a smáli se. Když si toho prcek všimnul, stáhl si čepici přes hlavu a schoval se. Tahle dětská reakce nás všechny moc pobavila.
Takže spokojené i pobavené jsme došly až k autobusu a dlouho jsme ještě muzikál rozebíraly cestou. Nenašel se nikdo, kdo by byl zklamaný. Ani já a to jsem ještě před pár hodinama měla pocit, že se mi zhroutil celý svět.
O Vánocích se opět chystáme do Prahy a já budu hodně váhat, na který muzikál zajít. Chtěla bych opět vidět Sibylu a tentokrát s Danem. Třeba budu mít štěstí, ale vím, že když to náhodou nevyjde, tak si muzikál užiju.
Tak, to je můj příběh spojený s divadlem. Nejsem žádný velký hudebník a odborník (odborník nejsem vůbec, natož velký) a proto můžu hodnotit pouze to, co ve mně zanechalo velký dojem. A to bylo to, s jakým nasazením a zodpovědností herci před nás vstupují na podium a jak všechno, co tam dělají má velkou úroveň a všichni to berou vážně. Můžu s klidem pozitivně hodnotit hudbu, přestože jsem nepoznala jaké nástroje tam hrají a v jakých tóninách. Prostě jsem se do písniček zaposlouchala a moc se mi líbily.
Takže toto je moje neodborná, neerudovaná a naprosto lajcká recenze…..nebo spíš jen takový neumětelský článek. Ale je to přesně to, co jsem si ze Sibyly odnesla.
Jen láska zůstává…. (k divadlu a k muzikálu rozhodně :-D )
Bára Majerová